Oblast polabské nížiny v okolí soutoku Labe a Orlice byla osídlena již v dobře předhistorické, jak ostatně dokládají některá archeologická naleziště. Tato oblast vyniká výhodným terénem - soutokem dvou řek s četnými přítoky a močály, mezi kterým dominuje návrší. Oblastí též prochází významná obchodní stezka spojující Baltické moře s jižní Evropou. Díky tomu má tato oblast charakter obchodního střediska.
Hradec Králové vznikal od konce 9. století jako mohutné slovanské hradiště. V 10. století zde měly sídlo Slavníkovci. Město se stává správním centrem Severovýchodních, později Východních Čech a také sídlem knížecí správy.
První písemné zprávy o městě jsou ze 13. století, konkrétně se jedná o listinu Přemysla Otakara I. z roku 1225. Toto datum se považuje za rok vzniku města.
Ve 14. století se Hradec stává věnným městem českých královen. Roku 1307 sem přichází královna Eliška Rejčka s celým svým dvorem. Královna byla v Hradci velmi oblíbena a údajně měla dát podnět a finančně podpořit stavbu hradecké dominanty, chrámu sv. Ducha.
Hradec hraje významnou úlohu v době husitské revoluce. Vůdčí osobností se zde stává kněz Ambrož, přítel Jana Želivského. Roku 1423 do Hradce přichází Jan Žižka, který odtud řídil svá polní vojska. Poté co padl (11.10. 1424), byl pochován v Chrámu sv. Ducha. V roce 1437 vypukly ve městě nepokoje a kněz Ambrož musel město opustit. Za dob husitství Hradec přišel o svoji dominantu - hrad. Dominantou se stává Chrám sv. Ducha.
Pokračuje rozvoj města až do roku 1547, kdy město odepřelo pomoc císaři Ferdinandu I. Odpovědí byla vysoká pokuta , konfiskace majetku města a ztráta všech výsad. Další rozvoj města nastal až pod vedením purkmistra Martina Cejpa z Peclinovce. Roku 1574 - 1585 je postavena Bílá věž, dominta města, která měla sloužit jako strážní, hlásná věž a jako zvonice pro zvon Augustin (2. největší zvon v ČR). Rozvoj však ovlivnily i katastrofy, například požáry v letech 1484, 1509 a 1536 a morová rána roku 1599 při které zemřel i Martin Cejp.
Velkou pohromou pro město bylo období třicetileté války. Švédové zničily na 400 domů, kostely a vybudovali nové hradby, počet obyvatel klesl asi na třetinu, s příchodem Jezuitů dochází ke stále větší germanizaci. V té době byly postaveny i některé památky - Jezuitská kolej, chrám Nanebevzetí Panny Marie, Mariánský sloup.
V roce 1766 byla zahájena stavba pevnosti proti Prusům, která kompletně změnila ráz města a okolí. Při stavbě byl dokonce srovnám se zemí kopec Rožberk na Slezkém předměstí, kde nyní stojí kaple. Stavba byla dokončena roku 1789 a na dlouhou dobu tím bylo zabráněno rozvoji města.
V době českého národního obrození se kulturní život soustřeďoval kolem divadla, gymnázia a knihkupectvím Jana Hostivína Pospíšila. Mezi další osoby, které zde působily je třeba zmíňit: Václav Kliment Klicpera, Václav Hanka, Josef Jaroslav Langer, Josef Kajetán Tyl, Karel Jaromír Erben, František Škroup a další. Roku 1851 byl Hradec Králové vyhlášen samostatným městem, jehož prvním starostou byl profesor Ignác Lhotský.
Roku 1866 proběhla mezi Rakouskem a Pruskem krvavá bitva u Hradce Králové, kterou Rakousko prohrálo a ztratilo přes 32000 mužů. Samotná hradecká pevnost do bojů vůbec nezasáhla a její další existence se ukázala být bezpředmětná. Ke zrušení pevnosti došlo roku 1894 o čež se především zasloužil náměstek starosty Ladislav Jan Pospíšil. Zrušení pevnosti a bourání hradeb znamenalo novou etapu rozvoje Hradce Králové.
Roku 1895 byl starostou zvolen JUDr. František Ulrich, který stál v čele Hradce až do roku 1929 a jež má mimořádné zásluhy na rozvoji města. Ulrich do města pozval architekta Jana Kotěru, který navrhl velkoryse pojatou budovu muzea. Dále je postavena židovská synagoga, Grand Hotel, budova Boromea, rozšířeny Jiráskovy sady a zřízeny další, postaveny elektrárny Labská a Orlická, židovská synagoga (1904-1905). Na Tylově nábřeží vyrostla obchodní akademie (1896-97) a učitelský ústav (1899-1900). Bylo postaveno Adalbertinum, Grand hotel a na Orlickém nábřeží budova Boromea. Mimořádná pozornost byla věnována zeleni. Byly rozšířeny Jiráskovy sady, u staré nemocnice zřízeny Novákovy sady, založeny sady Žižkovy. Byla provedena regulace Labe a Orlice, postavena Labská elektrárna, a posléze elektrárna Orlická. Dalším významným architektem ve městě se stává Josef Gočár, žák Jana Kotěry, městu se začíná přezdívat "salón republiky". Mezi jeho významné stavby patří schodiště u kostely Panny Marie, dále řešení Ulrichova náměstí, komplexy škol v Lipkách a další.
V poválečném období se město znovu stalo významným hospodářským a kulturním střediskem. Z poválečných staveb stojí za zmíňku především Druhý silniční okruh (1966-1980), díky kterému byly vybudovány 2 nové mosty. Střed města se stal městskou památkovou rezervací (1962), stále se pamatovalo na Gočárovu tradici, aby nové prvky nenarušovaly původní výstavbu. V tomto období však přesto dochází k chátrání některých objektů.
Po roce 1989 dochází ke zlepšení úpravy Hradce Králové i k výstavbě několika nových objektů, budova kongresového střediska Aldis, výstavba 50ti metrového bazénu a nová budova Univerzity Hradec Králové a též asi 2 desítky hypermarketů, kolem 2 silničního okruhu.
Test out your skills on our spielcasino black jack online, roulette kostenlos, tragamonedas, easy bingo or casino video poker online.